Karlštejn je i na Vysočině

• 

Vymyslela jsem si túru/procházku v CHKO Žďárské vrchy na Vysočině. Nikdy jsem tu nebyla a chtěla jsem navštívit další skály – Devět skal nebo Čtyři palice. Můj výlet měl nakonec 19 km a mrkneme na to, kudy jsem šla a co bych třeba vymyslela příště jinak.

Každopádně až doma jsem zjistila, že jsem nešla vůbec podle plánu a kus cesty jsem si omylem upravila a túra byla kratší, takže jsem neviděla všechno, co bylo původně v plánu. Hlavně, že jsem si trasu uložila, abych šla správně, ale pak jsem si to neotevřela, že si to přece pamatuju 😀 Co není v hlavě, je v nohách, tedy se sem někdy vrátím.

Začátek cesty (přijela jsem autem) jsem vymyslela u loveckého barokního zámečku Karlštejn. Ano, název mě překvapil, Karlštejn jsem doposud znala jen ten Karla IV. pod Prahou. Koncem 18. století ho nechal postavit šlechtic Filip Kinský. Tehdy k zámku náležely také obory se zvěří. Zámek prošel v posledních letech nákladnou rekonstrukcí a letos byl znovu otevřen pro veřejnost. V zámku je restaurace (nevím přesně, co tu mají, nenavštívila jsem ji, ale měli otevřeno po celý den od 10 h ráno a lidí tam bylo spoustu).

• 

• 

Pokračovala jsem po modré značce na Zkamenělý zámek. Vedem sem lesní široká zpevněná cesta. Na rozcestí U Knížecí studánky se cesta mění a je plná kamenů a spadaného listí. U skalního útvaru Zkamenělý zámek se ztrácí na stromech modré značky a trochu jsem tápala, zda jdu správně.

• 

• 

Zkamenělý zámek vznikl zvětráváním okolních méně odolných hornin koncem čtvrtohor. Podle nálezů kosterních pozůstatků a úlomků předmětů se zjistilo, že se zde v období neolitu nacházelo hradiště a slovanské opevnění.

• 

• 

Lesní cesta se následně stává schůdnější, ale celkem výrazně klesá dolů na rozcestí s cyklotrasou. Já jsem šla dále po modré, nyní už opět široké lesní cestě. Vzhledem k tomu, že ob den zpátky byly dva celkem deštivé dny, je cesta na mnoha místech blátivá.

• 

• 

Cesta protíná přírodní park Milovské perničky, kde se nachází několik dalších skalních útvarů, tzv. Velké perničky. Vznikly stejným způsobem jako dříve zmíněný Zkamenělý zámek.

• 

• 

Slovo pernice není jen tak nějaký výmysl, ale má svůj význam: „mísa s hrubým povrchem uvnitř“. V minulosti se tyto mísy používaly na tření máku. Od slova pernice je pak už krůček ke zdrobnělině „pernička“. Perničky jsou totiž charakterizovány jako skalní mísy. Celkem se jich tu nachází 11 a největší z nich je 30 cm hluboká a 87 cm široká.

• 

• 

Na jeden z kamenných vrcholů vede i stezka. Každopádně stezku bych si představovala trochu bezpečněji, značená sice je, nicméně za mě by nešlodilo nějaké zábradlí. Kdybych neviděla, že se tam škrábou lidi s malými dětmi, asi bych vrchol vzdala. Jsem trochu posera, ale lepší než sletět ze skály 😀

TIP!

Cesty jsou zde téměř všude široké a zpevněné, v lokalitě je i mnoho cyklostezek, doporučuji si trasu mírně upravit a vyrazit na kole 🙂

• 

• 

Cesta dál pokračovala po modré na rozcestí U Čtyř palic, kde se k mojí modré přidala ještě žlutá se zelenou. Čtyři palice jsou také skalní útvary a na jeden vrchol vede značená stezka. Zde ale platí dvojnásob, co u Milovických perniček. Drápali se sem starší manželé a ještě další lidé, tak jsem to nevzdala, ale jednou mi to asi stačilo, příště tak odvážná nebudu. Okolo skal je také přírodní rezervace.

• 

• 

Dál cesta pokračuje po modré až do Českých Křižánek a do Křižánek. Pokud byste měli hlad, v Křižánkách máte několik možností, kde se najíst v restauraci nebo si dát na u obecního úřadu alespoň na osvěžení točenou zmrzlinu.

• 

• 

Okolo obecního úřadu pokračujte dále po modré směrem na Devět skal. Vede zde pěkná asfaltová cyklostezka. Narazíte také na naučnou stezku s názvem „Naše stromy“, kde jsou u různých stromů cedulky s názvem stromu (je jich kolem 80, pokud jsem se dívala správně na cedulky).

• 

• 

Cyklostezka se z asfaltky mění postupně na lesní zpevněnou cestu. Na Devět skal vede okolo přírodní rezervace Bílá skála (opět podobné skalní útvary).

• 

• 

Cesta se tak cca 400 m před Devíti skalami mění na lesní cestu plnou kamenů a kořenů – po dešti nic moc terén, ideální na nějaké zranění – vím to z vlastní zkušenosti. U Devíti skal je také přístřešek, kde je možno přenocovat.

• 

• 

Na Devět skal můžete vystoupat také nahoru na vyhlídku, ale tam jsem to vzdala. Jeden pán se vracel s krvácející nohou a podle řečí jiných lidí to bylo asi podobně náročné jako třeba Čtyři palice.

• 

• 

Na rozcestí u Devíti skal se vydáte po žluté, kterou se dostanete až do obce Svratka. Cesta je nejprve podobná jako u Devíti skal, posléze se mění na lesní zpevněnou cestu a ve vesnici je již asfaltka.

• 

• 

V lese je spoustu květin, často se zde začátkem srpna setkáte s fialovými jakoby bodláky (zřejmě se jedná o pcháč obecný, nejsem úplně znalec rostlin). Potkala jsem i několik motýlů a pokud budete mít štěstí, jistě natazíte i na nějaká zajímavější zvířata 🙂

• 

• 

Jakmile se dostanete do Svratky, cesta vede městem po silnici, následně po chodníku, žlutá značka vás zavede na náměstí, odkud se po červené dostanete zpátky ke Karlštejnu. Zde se ale připravte na stoupání, vlastně téměř od náměstí jdete jen do kopce. Cesta se na kraji obce změní ve zpevněnou polní cestu vedoucí mezi loukami a také protíná golfové hřiště (pozor na létající míčky 😀).